Narodila se nám dvojčata - dvouletá dcera se náhle začala chovat úplně jinak.

 Maminka tři dětí - sžívání v přímém přenosu

Dobrý den maminky, potřebovala bych poradit, jestli jste si některá prošla podobnou situaci. Mám dcerku, skoro 2 roky a je to pár dní, co jsme se nám narodila dvojčátka. Vypadá, že z nich je nadšená, pořád je pusinkuje, hladí, chce je držet za ručičku. Ale zároveň se tak strašně změnilo její chování. Nejdřív nás napadlo, že to "odkoukala" od o rok starší sestřenice, kvůli porodu s ní trávila více času a u nich doma mi to úplně nepřijde ideální, i když k naší dceři se chovají hezky (křik v domácnosti, plácnutí nebo sprostá slova nejsou výjimkou). Bohužel jiné hlídání jsme neměli a jednalo se vždy o pár hodin v průběhu 3 dnů. Pro jistotu jsme si řekli, že omezíme kontakt, dokud se nedá zase do pořádku. Nebo je další varianta, že se její chování změnilo tak moc kvůli miminkům. Věnujeme se jí, co to jde. Ale ona si teď absolutně všechno vynucuje řevem, přestože umí říct, co chce. Např. Všichni jíme hroznové víno a ona z ničeho nic začne hystericky křičet "táta". Nakonec pochopíme, že chce, aby si táta vzal kuličku vína a krmil ji . Jenže mně se tohle vynucování nelíbí a když je to tolikrát za den, tak jsme se do toho nenechali vmanipulovat. Nebo je na nočníku a prohlížíme si knížku, pak druhou. Pak řekne, že chce knížku o psovi, tak vstanu, dojdu pro ni a zeptám se, jestli tuhle. Ona řekne, že ne. Tak jí položím a hledám jinou. V tu chvíli ona spustí hysterák, že chce tu knížku. Tak jí zase vezmu do ruky a ona zase řekne, že ne. No a pak už jen řve. Když ji řeknu, ať si teda pro tu knížku dojde, jakou chce, tak řve ještě víc. Myslíte si, že to může mít spojitost s těmi miminky? Když vidí, že oni brečí, že za nimi jdu? Jak byste reagovali na ten řev? Dneska v noci se s řevem i budila ze spaní. Několikrát denně se jí to snažím vysvětlit, že křik k ničemu nevede, že to přeci umí normálně říct nebo ukázat...ale poslední dny jsou vyčerpávající a kupodivu ne proto, že nám přibyla do domácnosti dvojčátka . Děkuju za rady.

Mateří-douška.cz / Dvojčata PRO

Petro zdravím celou rodinku, se zájmem jsem si přečetla váš příspěvek. Věřím, že tady během dne přibude spousty zajímavých názorů a zkušeností. Já bych vám, ale ráda napsala spíše z té profesionální stránky. 1. sama jste zmínila, že vaše dcera byla dlouho bez vás = první obrovský zlom v jejím životě - bez maminky a nejsou mi ani 2roky 2. ještě dávno předtím než dvojčátka přijdou na svět se už dlouho ve vaší rodině vědomě či nevědomě točí vše kolem jejich příchodu na svět, dcera je jistě u všeho přítomna a navíc děti jsou čtenáři našich stínů a velmi dobrý posluchači našeho vnitřního hlasu toho pravdivého v nás, ne toho, kdo si přejeme být a snažíme se před dětmi působit třeba v pohodě i když je nám smutno a za 3. ano je to věkem, protože vaše dcera je ještě batole, což znamená, že není ani trochu zralá na to čelit jakýmkoliv vědomým ústupkům nějakých miminek, které jí najednou zaměstnávají její milované bohy v podobě rodičů = budu dělat všechno proto, abych je získala zpátky. Viz. krmení a možná se začne i dít daleko více činností, u kterých vám dcera bude připadat jako o rok zpátky než kdy byla. Všechno tohle je teď jen proces Petro. Kdybyste potřebovala více a podrobněji provést tímhle složitějším obdobím mohu vám nabídnout pravidelné konzultace to je jedna možnost. Druhá a ta snadnější pro vás bude, když se budete koukat na vaši dcerku jako na třetí miminko. Ji se uleví neuvěřitelně a vám všem kolem taky, protože nebudete mít žádná očekávání. Nejsložitější na výchově dětiček je, že máme už dávno pocit, že jsme to přeci říkaly a proto by to dávno mělo vědět a navíc ještě dělat i kdyby tomu dítěti mělo být jakkoliv smutno nebo veselo. Mějte je všechny u sebe, nedělejte s dcerky velkou ségru, spěte všichni v jedné ložnici, hrajte si s dcerkou, že je taky miminko. Během prvních 3měsíců si starší sourozenec teprve začne uvědomovat, že je tahle situace stálá. Někteří právě v takové fázi začnou mladším výrazně ubližovat a nebo vám, kamarádům na písku... zkrátka je to proces a vy ho máte šanci překonat jen s tou mateřskou bezpodmínečnou láskou... to neznamená rozmazlovat = nezahlcovat dítě "falešnou" pozorností, hračkami, aktivitami, ale ani nebýt prudce bezkompromisní. Buďte prostě spolu jako celek a mějte trpělivost. Pomůže to. Mateří-douška.cz / Dvojčata PRO BarboraMZ - Průvodkyně Mateřstvím